|
|
Evolution of sociality and parental care in bees of the genus Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Schwarz, Michael (oponent) ; Bogusch, Petr (oponent)
Abtrakt Včely rodu Ceratina jsou výbornou modelovou skupinou pro studium evoluce rodičovského chování a eusociality. Je pro ně typická prodloužená rodiřovká péče - matka obvykle hlídá potomstvo do dospělosti a následně ho krmí pylem a nektarem. Většina druhů je fakultativně eusociální a fakultativně eusociální byl pravděpodobně i společný předek celého rodu. Ačkoliv mají včely rodu Ceratina velmi zajímavé chování, podrobné studie byly provedeny jenom na několika druzích. Tyto druhy byly obvykle ze severní Ameriky, Japonska či Austrálie. Od evropských druhů existují jenom ojedinělá pozorování. Podrobný průzkum chování evropských druhů nebyl před mojí disertací proveden. Cílem práce je prozkoumání prvků chování evropských druhů rodu Ceratina. Dále je cílem identifikovat případné zisky a ztráty prvků chování. Zaměřil jsem se na následující vlastnosti: sociální hnízdění, hlídání potomstva do dospělosti a krmení dospělého potomstva. Během mého magisterského studia jsem objevil obourodičovskou péči u druhu C. nigrolabiata. Tudíž nejdůležitější cíl mého Ph.D. projektu bylo ohodnocení zisků a ztrát obourodčovského chování. Hlídání potomstva do dospělosti výrazně zvyšuje jeho přežívání. Důvodem je efektivní obrana proti přirozeným nepřátelům. Dříve se předpokládalo, že matka hlídá potomstvo do dospělosti u všech...
|
|
|
Evolution of litter size in hystricomorph rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Podrád Hystricomorpha je vďaka svojmu širokému rozšíreniu, veľkej rozmanitosti obývaných ekosystémov a sociálnych systémov ideálnou modelovou skupinou pre štúdium evolúcie life-history hlodavcov. Sledovaním niekoľkých faktorov sa podarilo určiť kľúčové činitele, ktoré počas evolúcie ovplyvnili veľkosť vrhu. Data set obsahoval 75 z celkových 292 druhov podrádu, nakoľko boli kľúčové študované údaje známe len pre tieto druhy. Ku každému druhu bola zo získaných informácií z odbornej literatúry pridelená priemerná veľkosť vrhu, veľkosť tela samice a samca, miera pohlavného dimorfizmu, stupeň sociality, typ rozmnožovacieho systému, miera rodičovskej starostlivosti o mláďatá, prítomnosť multipartentity, typ habitatu a potravy. Analýza zahrňovala štatistickú časť počítanú pomocou všeobecných lineárnych zmiešaných modelov, a fylogenetickú časť zahŕňajúcu parsimonálne mapovanie znakov na fylogenetický strom a lineárnu regeresiu pomocou fylogeneticky nezávislých kontrastov. Medzi faktory, ktoré preukázali značný vplyv na veľkosť vrhu boli sociálne faktory - miera sociality, pohlavný dimorfizmu a rozmnožovací systém. S nimi má menší vplyv aj multipaternita. Ekologické faktory, potrava a prostredie, nemajú signifikantný vplyv pokiaľ nie sú kombinované s efektom čeľade. Je teda možné predpokladať, že ekologické...
|
|
|
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
|
|
|
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Matějů, Jan
disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu - tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu "sociálního mozku", tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských....
|
|
|
Rodičovská péče a socialita v čeledi Halictidae (Anthophila)
Vinická, Eliška ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Halictidae je významná čeleď včel zajímavá zejména rozmanitostí sociálních uspořádání jednotlivých druhů. Socialita se zde pohybuje na škále od solitárních jedinců, kteří žijí a pečují o své potomky sami přes druhy, které staví společná hnízda, až po eusociální kolonie, ve kterých se vyvinula reprodukční dělba práce. Zkoumání takové různorodosti mezi blízce příbuznými druhy může přispět k poznání evoluce sociality. Pozorovat tak můžeme vývoj sociální organizace až k jejím vyšším úrovním, jako je eusocialita, nebo naopak postupné evoluční regrese k samotářským jedincům. Pro takový výzkum je ale potřeba znát nejen fylogenetický vývoj, ale zejména podrobný popis sociálního chování u jednotlivých druhů. Nicméně takových studií je málo. V této práci jsou shrnuty některé z nich.
|
|
|
Evolution of sociality and parental care in bees of the genus Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Schwarz, Michael (oponent) ; Bogusch, Petr (oponent)
Abtrakt Včely rodu Ceratina jsou výbornou modelovou skupinou pro studium evoluce rodičovského chování a eusociality. Je pro ně typická prodloužená rodiřovká péče - matka obvykle hlídá potomstvo do dospělosti a následně ho krmí pylem a nektarem. Většina druhů je fakultativně eusociální a fakultativně eusociální byl pravděpodobně i společný předek celého rodu. Ačkoliv mají včely rodu Ceratina velmi zajímavé chování, podrobné studie byly provedeny jenom na několika druzích. Tyto druhy byly obvykle ze severní Ameriky, Japonska či Austrálie. Od evropských druhů existují jenom ojedinělá pozorování. Podrobný průzkum chování evropských druhů nebyl před mojí disertací proveden. Cílem práce je prozkoumání prvků chování evropských druhů rodu Ceratina. Dále je cílem identifikovat případné zisky a ztráty prvků chování. Zaměřil jsem se na následující vlastnosti: sociální hnízdění, hlídání potomstva do dospělosti a krmení dospělého potomstva. Během mého magisterského studia jsem objevil obourodičovskou péči u druhu C. nigrolabiata. Tudíž nejdůležitější cíl mého Ph.D. projektu bylo ohodnocení zisků a ztrát obourodčovského chování. Hlídání potomstva do dospělosti výrazně zvyšuje jeho přežívání. Důvodem je efektivní obrana proti přirozeným nepřátelům. Dříve se předpokládalo, že matka hlídá potomstvo do dospělosti u všech...
|
|
| |
|
|
Social Brain Hypothesis: A Survey of Evidence
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent)
Hypotéza sociálního mozku byla původně navržena jako vysvětlení mimořádných kognitivních schopností primátů, byla však postupem času rozšířena i na další taxony. Obecně tato hypotéza tvrdí, že socialita je jedním ze zásadních selekčních tlaků vedoucích v evoluci ke zvětšování mozku a inteligence. Neexistuje však v jednotné podobě a bylo navrženo několik různých mechanismů, kterými by socialita mohla takto působit. K testování hypotézy je zapotřebí použít vhodné vyjádření sociální komplexity a velikosti mozku, jakožto zástupné veličiny pro kognitivní schopnosti, přičemž volba a co nejpřesnější zjištění obou těchto údajů se pojí s jistými úskalími. Situaci dále komplikuje skutečnost, že celá řada faktorů, jež by se mohly na encefalizaci potenciálně podílet, nebo ji naopak omezovat, spolu vzájemně vysoce koreluje. Tato bakalářská práce shrnuje přístupy ke zkoumání dané problematiky a podává přehled dosud získaných poznatků, které jsou pro tuto hypotézu relevantní. Hypotéza sociálního mozku byla různými způsoby zkoumána u primátů, šelem, kopytníků, kytovců, hmyzožravců, letounů, ptáků, ryb (cichlid) a hmyzu. U většiny těchto skupin se objevují výsledky, které si navzájem odporují, proto rozhodně nelze prohlásit tuto otázku za uzavřenou a je na místě další výzkum, který by vliv sociality na evoluci mozku lépe...
|
|
|
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Matějů, Jan
disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu - tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu "sociálního mozku", tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských....
|
|
|
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
|
host ::
RSS.